Portál Defence & Security Catalogue

Česky  English

Bojeschopnost německé armády v období rostoucího geopolitického napětí v Evropě

PUBLIKOVÁNO: 02/08/2016

„Tento text vznikl v rámci projektu IGS VŠE 53/2015 – Bezpečnostní prostředí v evropském prostoru 25 let po skončení studené války: Pohled z pozice bezpečnostní a strategické kultury EU.“

 

Německá armáda v době rostoucího napětí mezi EU a Ruskem

Počínaje znovusjednocením Německa dochází k setrvalému snižování stavů armády provázenému snižováním vojenských výdajů. Výdaje na obranu činily v roce 2015 pouze 1.2% HDP, Německo se dlouhodobě pohybuje hluboko pod 2% hranicí, kterou přijalo jako cíl v rámci NATO.

Počínaje 90. lety 20. století dochází navíc v Německu k postupnému odklonu od poválečné zdrženlivosti v použití síly a normalizaci zahraničně - bezpečnostní politiky, která se projevuje vyšší aktivitou SRN při řešení problémů souvisejících s mezinárodní bezpečností. S tím se pojí rostoucí počet zahraničních misí německé armády mimo území členských států NATO. Němečtí vojáci působí např. v Kosovu, Iráku, Afghánistánu nebo Mali, námořnictvo je aktivní u břehů Somálska nebo ve Středozemním moři a letectvo se v rámci NATO podílí na ochraně vzdušného prostoru Pobaltí a Islandu.

Paralelně se zvyšující se aktivitou Německa v mezinárodních vztazích však počínaje rokem 2013 zároveň roste geopolitické napětí na evropském kontinentě. Vlivem ukrajinská krize a související anexe Krymu Ruskem se opět zvýšila pravděpodobnost otevřeného mezistátního konfliktu v Evropě. Německá armáda vynakládající značnou část svých bojových kapacit na zahraniční mise se tak v kontextu rostoucího napětí mezi Západem a Ruskem dostává na hranici svých možností. Daleko větším problémem než nadměrné vytížení však je výzbroj a vybavení, omezující bojeschopnost armády natolik, že německá ministryně obrany připustila neschopnost dostát v krizových případech spojeneckým závazkům v rámci NATO.

 

Vadné a poruchové vybavení

Nejznámějším případem je útočná puška G36, kterých Bundeswehr od roku 1995 nakoupil 178 000. Při nasazení v Afghánistánu se objevilo podezření, že zbraň při vyšších provozních teplotách ztrácí přesnost. Po testování, které u některých kusů prokázalo snížení přesnosti bezmála o polovinu již po dvou vystřílených zásobnících, bylo v roce 2015 rozhodnuto o vyřazení zbraně v její současné podobě.

Achillovou patou německé armády je zejména její letectvo. V září 2014 vyslalo námořnictvo na protipirátskou misi k somálským břehům fregatu Lübeck. Fregata však musela vyplout bez palubních vrtulníků, jelikož námořnictvo nemělo z celkových 22 helikoptér Sea Lynx Mk88A kvůli technickým problémům (trhliny v zadní části pláště vrtulníku) k dispozici jediný letuschopný stroj. Kromě helikoptér Sea Lynx disponuje německé námořnictvo ještě stroji typu Sea King, které však pro technické defekty taktéž nemohly být nasazeny.

Po bouřlivé vnitropolitické debatě se Německo rozhodlo podpořit irácké Kurdy v boji proti Islámskému státu dodávkami zbraní vč. munice a odpovídajícího zaškolení. Šest výsadkářů a jeden zdravotník, kteří měli výcvik na místě provádět, však do Iráku dorazilo s několikadenním zpožděním. Vojáci museli kvůli poruše dopravního letounu C-160 Transall několik dní čekat na bulharském letišti v Burgasu a teprve čtvrtý vypravený letoun byl schopen dopravit je do iráckého Irbilu. Letadlo, které přepravovalo munici, nabralo kvůli technickým problémům rovněž půldenní zpoždění.

Důvěrná zprávy spolkového ministerstva obrany z druhé poloviny roku 2014, která pronikla na veřejnost, poukázala u německého letectva na katastrofální stav. Ze 109 víceúčelových stíhacích letounů Eurofighter bylo bez omezení bojeschopných pouhých 8, u transportních helikoptér CH-53 to bylo 7 strojů z 67 a u víceúčelových vrtulníků NH-90 jen 5 z 33 strojů. Podle zprávy spolkového ministerstva obrany z konce roku 2015 došlo u většiny strojů k určitému zlepšení situace (viz tabulka), přesto je situace zejména u letectva stále neutěšená.

Bundeswehr – bojová připravenost zbraňových systémů (výňatek)

Zbraňový systém Celkový počet K dispozici K okamžitému nasazení
  Vrtulník "Tiger"  31* 10 10
  Vrtulník NH90  33* 8 8
  Vrtulník "Sea King" 21 15 3
  Vrtulník "Sea Lynx" 22 18 4
  Vrtulník CH 53 83 43 16
  Letoun "Eurofighter" 109 74 42
  Letoun "Tornado" 89 66 38
  Korveta K130 5 2 2
  Ponorka U212 4 1 1
  Fregaty 11 8 7
  Obrněný vůz "Marder" 406 280 280
  Obrněný vůz "Boxer" 180 70 70

 

     

Celkový počet = všechny zakoupené kusy
K dispozici = v provozu, vč. systémů, na kterých probíhá údržba
K okamžitému nasazení = připraveny k okamžitému nasazení/ cvičení/ výcviku
*včetně předsériových modelů
                                                                                                                                                 Zdroje: Spiegel, Bundeswehr

 

Např. stíhací letouny Eurofighter a vrtulníky NH-90 nejsou přitom vůbec staré, problémem je toliko údržba a nedostatečné dodávky náhradních dílů. Náhradní díly přitom ve větším či menším množství chybí téměř pro všechny zbraňové systémy. Podle vysokých armádních činitelů jsou na vině úsporná opatření, které SRN přijala v souvislosti s hospodářskou krizí v roce 2010, kdy byl citelně snížen rozpočet na náhradní díly. Je nicméně nutné doplnit, že část viny nese i spolkové ministerstvo obrany a podřízený Úřad pro zásobování Bundeswehru.

 

Veřejné zakázky

Veřejné zakázky na nákup vojenského vybavení se v Německu rovněž netěší dobré pověsti. 15 největších probíhajících armádních projektů je oproti původnímu plánu o 12,9 mld. euro (cca 350 mld. korun) dražší, průměrné zpoždění projektu činí 4 roky. Největší měrou se na tom podílejí dodávky víceúčelových stíhacích letounů Eurofighter s předpokládaným zpožděním 136 měsíců a vícenáklady bezmála 7 mld. euro (189 mld. korun). Dopravní letouny Airbus A400M, které mají nahradit dosluhující Transally jsou zpožděné o 107 měsíců s dosavadními vícenáklady ve výši 1,5 mld. euro (40,5 mld. korun), dodávky bitevních vrtulníků UH Tiger nabraly zpoždění 80 měsíců s vícenáklady bezmála 1 mld. euro (27 mld. korun). Mezi další problematické projekty patří víceúčelový vrtulník NH90, bojové vozidlo pěchoty Puma, korveta třídy 130 nebo fregata třídy 125.

Vyloženě odstrašujícím příkladem byl projekt na bezpilotní letoun Euro Hawk. Bezpilotní letoun vyvíjený společnostmi Northrop Grumman a EADS měl sloužit primárně jako průzkumný letoun. Několikaletý vývoj dronu stál německé daňové poplatníky téměř 600 mil. euro (16,2 mld. korun), když se objevily problémy s certifikací do německého civilního letového prostoru. Letoun totiž nedisponoval automatickým protikolizním systémem, který by jej odklonil z dráhy letu jiných letadel v případě, že by řídící středisko ztratilo s dronem spojení. Náklady na zavedení protikolizního systému byly odhadnuty na dalších 600 mil. euro a projekt byl proto záhy spolkovým ministerstvem obrany zrušen.

Zpoždění a neplánovaná zvýšení nákladů demonstrují především nedostatečné kapacity spolkového ministerstva obrany při řízení takového množství komplexních obranných zakázek.

 

Nedostatek kvalifikovaného personálu

Problémy s obstaráváním náhradních dílů a s řízením veřejných zakázek poukazují na nedostatek odpovídajícím způsobem kvalifikovaného personálu. Německá armáda, spolkové ministerstvo obrany i přidružené agentury jednoznačně prohrávají v soutěži o nejlepší mozky se soukromým sektorem. Německé námořnictvo dokonce není schopno zajistit posádku pro 2 ze svých 4 ponorek. Zrušení branné povinnosti v roce 2011 personální problémy ještě prohloubily.

Ministryně obrany reagovala balíkem opatření, které zajišťuje vyšší platy pro vojáky, školky pro vojáky s dětmi, zakoupením televizorů s plochými obrazovkami na ubikace nebo renovací kasáren, ze kterých v současné době polovina vykazuje nedostatky a 6% je úplně neobyvatelných.

 

Německá armáda má posílit

Ministerstvo obrany dále plánuje posílit armádu nákupem moderního vybavení i zvýšením početního stavu mužstva. Jednalo by se o obrat dosavadního trendu, kdy se po skončení studené války stavy německých ozbrojených sil kontinuálně snižovaly. Tomu odpovídá i plánované střednědobé zvyšování obranného rozpočtu. Objem prostředků vydávaných na obranu má do roku 2020 postupně vzrůst ze současných 34,3 mld. euro (926 mld. korun) na 39,2 mld. euro (při současném kurzu více než bilion korun). Předpokládané navýšení mužstva má činit 15 000 vojáků a civilních zaměstnanců.

Pouhé zvýšení vojenských výdajů však pro zlepšení bojeschopnosti německé armády není samospasitelné. Při zohlednění relativně vysokých nákladů na personál, jehož počty i mzdy mají být navýšeny, je otázkou, kolik peněz reálně zbyde na nové investice do moderního vybavení. Hlavním problémem však zůstává schopnost armády tyto peníze účelně využít, tj. zefektivnit spolupráci se zbrojním průmyslem, minimalizovat zpoždění dodávek a neplánované vícenáklady a po převzetí výzbroje zajistit řádný servis a náhradní díly. Německo má dostatečnou hospodářskou sílu pro pokračující navyšování obranných výdajů, které by armádě umožnily být nástrojem stále aktivnější německé zahraniční politiky i jedním z pilířů bezpečnostní architektury v Evropě. Jejich efektivní využití je však záležitostí správně nastavených řídících, rozhodovacích, podpůrných a kontrolních procesů ve velení armády, na ministerstvu obrany i v přidružených agenturách, stejně jako dostatku adekvátně kvalifikovaných zaměstnanců.

Ing. Ondřej Sankot – doktorand na katedře světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické 
(V rámci výzkumu se zabývám změnami německé zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu vzniku Islámského státu a ukrajinské krize)


Dnes je 24. 8. 2017 10:44

EUR/CZK 26,13 | USD/CZK 22,14

Newsletter

AOBP